1. Oidipův objev Jeho pravé identity:
Jedna z ústředních peripetií ve hře nastává, když Oidipus zjistí, že nevědomky zabil svého otce Laia a oženil se s jeho matkou Jocastou. Toto odhalení je šokem pro Oidipa, který hledal vraha Laia a věřil, že je zachráncem Théb. Objev zcela změní jeho život a postaví ho na cestu sebezničení.
2. Metafora slepoty:
Poté, co se Oidipus dozvěděl pravdu o své minulosti, oslepí se jako forma trestu za své činy. Tato fyzická peripetie symbolizuje jeho vnitřní slepotu a zničení jeho světa. Oidipova slepota slouží jako metafora jeho neschopnosti vidět pravdu a důsledky svých činů.
3. Kreonovo zjevení:
Další peripetie nastává, když Kreón, Oidipův švagr, odhalí, že orákulum předpovědělo, že Oidipus zabije jeho otce a ožení se s jeho matkou. Toto odhalení přidává do Oidipova příběhu další vrstvu tragédie, protože ukazuje, že jeho osud byl předem určen a nakonec nebyl schopen mu uniknout.
4. Sebevražda Jocasty:
Hra dosahuje vyvrcholení, když Jocasta, Oidipova matka a manželka, spáchá sebevraždu poté, co zjistí pravdu o jejich vztahu. Tato událost dále umocňuje Oidipovo utrpení a vinu, protože je ponechán čelit následkům svých činů sám.
Tyto případy peripetií v Oidipu Rexe vytvářejí pocit dramatické ironie, kdy si publikum uvědomuje pravdu, zatímco hlavní hrdina zůstává v nevědomosti. Náhlé zvraty a změny osudu přispívají k tragickosti hry a vyvolávají v publiku lítost a strach, což jsou klíčové prvky aristotelské tragédie.