Slovo „hrát“ v tomto kontextu nemusí nutně znamenat veselý nebo komediální výkon. Místo toho odkazuje na dramatickou povahu těchto inscenací, jejichž cílem je zprostředkovat emocionální hloubku a význam biblického vyprávění prostřednictvím dialogů, hudby a divadelních prvků. Pašijové hry se často hrají s uctivým a oddaným duchem a slouží jako prostředek náboženského vyjádření, duchovní reflexe a společné bohoslužby.
Pojem „hra“ lze chápat na rozdíl od jiných forem náboženských obřadů nebo rituálů. Například pašijová hra není totéž co liturgická bohoslužba, jako je mše, kde se primárně zaměřuje na slavení eucharistie a připomenutí Kristovy oběti. Pašijové hry spíše nabízejí teatrálnější a dramatičtější výklad biblických událostí a umožňují účastníkům a 观众 zapojit se do příběhu na hlubší emoční úrovni.
Za zmínku také stojí, že termín „pašijová hra“ se běžně používá k označení konkrétních, rozsáhlých inscenací, které představují tato náboženská vyprávění. Existují však i ztvárnění nebo dramatická ztvárnění pašijí v menším měřítku, například v kostelech nebo v rámci společenských akcí. Tyto různé formy přispívají k bohaté tapisérii náboženského dramatu a tradice, která je i nadále spojena s pašijovými hrami.