1. Jednoduchý, evokující jazyk:
* "Brunovi bylo devět let, když se svět obrátil vzhůru nohama." Tato úvodní věta je jednoduchá, ale silná. Použití „vzhůru nohama“ vyvolává obrazy chaosu a dezorientace a okamžitě vyjadřuje vážnost situace, které Bruno čelí.
* "Ne že by Bruno věděl, co to znamená." Tato jednoduchá věta odhaluje Brunovu nevinnost a naivitu. Čtenář okamžitě pocítí pocit soucitu a starostí s tímto mladým chlapcem, který si neuvědomuje, jaké hrůzy ho brzy potkají.
2. Smyslové detaily:
* "Bruno, který nikdy nebyl mimo svůj domov bez rodičů, musel žít v domě bez zahrady, bez houpačky a bez přátelských stromů." Tento popis vyvolává pocit ztráty a smutku. Absence známého pohodlí zdůrazňuje ostrý kontrast mezi Brunovým předchozím životem a jeho novou realitou.
* "Stěny, kdysi zdobené obrázky rodiny a přátel, teď stály holé a studené." Tento detail vykresluje živý obraz prázdnoty a opuštěnosti, kterou musí Bruno snášet. Obraznost navozuje pocit osamělosti a citového chladu a vytváří ve čtenáři pocit předtuchy.
3. Použití personifikace:
* "Zdálo se, že dům zadržuje dech." Personifikace domu vytváří pocit napětí a neklidu. Naznačuje to, že samotný dům si je vědom hrůz, které se dějí, což přispívá k zneklidňující atmosféře.
4. Kontrast a juxtapozice:
* "Bruno musel žít v domě bez zahrady, bez houpačky, bez přátelských stromů...Musel žít v domě, který vypadal jako vězení, s ploty z ostnatého drátu a venku pochodovali vojáci." Toto srovnání Brunovy touhy po jednoduchých radostech a drsné reality jeho nového prostředí podtrhuje naprostý rozdíl mezi jeho očekáváním a jeho realitou. Podtrhuje pocit ztráty a uvěznění, který Bruno zažívá.
5. Budování empatie:
* "Přál si mít psa na hraní nebo kočku na pronásledování nebo kamaráda, se kterým by si mohl povídat." Tato jednoduchá linie navozuje pocit osamělosti a touhy. Čtenář se ztotožňuje s Brunovou touhou po společnosti a normálnosti, což dále buduje empatii pro jeho situaci.
Pečlivým výběrem slov a obrazů Boyne účinně vyjadřuje dopad událostí na Brunův život a vytváří pocit neklidu a očekávání, který čtenáře vtáhne do příběhu. Toto obratné použití emotivního jazyka připravuje půdu pro silný příběh, který zkoumá témata nevinnosti, nevědomosti a ničivých důsledků předsudků.