Zde je důvod:
* Třetí osoba: Příběh je vyprávěn pomocí „on“ a „on“, které odkazují na hlavní postavu, Peyton Farquhar. Nemáme přístup k myšlenkám a pocitům jiných postav.
* Omezené: Jsme primárně omezeni na Peytonovy myšlenky a vjemy. Zatímco vyprávění poskytuje některé objektivní detaily, většina příběhu je filtrována přes jeho subjektivní zkušenost.
Omezená perspektiva je rozhodující pro efektivitu příběhu. Umožňuje Bierce:
* Manipulujte s vnímáním čtenáře: Zaměřením se na Peytoniny myšlenky a pocity může Bierce vytvořit napětí a nejistotu. Jsme vedeni k tomu, abychom věřili, že se dějí věci, které nemusí být nutně pravda, a nakonec zažíváme svět skrze Peytonovu zkreslenou čočku.
* Zdůrazněte sílu představivosti: Vrchol příběhu závisí na čtenářově víře v Peytonův imaginární útěk. Omezená perspektiva umožňuje Bierceovi vybudovat tuto fantazii a učinit ji tak reálnou jako skutečné události příběhu.
* Vytvářejte pocit nejednoznačnosti: Konec příběhu zanechává ve čtenáři pocit neklidu a nejistoty. Tím, že se Bierce soustředí na Peytonův úhel pohledu, vyhýbá se tomu, aby nabídl definitivní odpověď na svůj osud, a nechává výklad otevřený.
Celkově je omezená perspektiva třetí osoby klíčovým prvkem v „An Occurrence at Owl Creek Bridge“, utváří témata příběhu, napětí a nakonec i jeho hluboký dopad na čtenáře.