1. dějství, scéna 1
Romeo:
Ale, měkký! Jaké světlo proniká tamtím oknem?
Je to východ a Julie je slunce.
Povstaň, krásné slunce, a zabij závistivý měsíc,
Kdo je již nemocný a bledý žalem,
Že ty, její služka, jsi mnohem spravedlivější než ona:
Julie:
Ó Romeo, Romeo! proč jsi Romeo?
Zapři svého otce a odmítni své jméno;
Nebo, nechceš-li, buď jen přísahou mé lásky,
A já už nebudu Kapulet.
2. dějství, scéna 2
Romeo:
Žertuje z jizev, které nikdy necítil ránu.
Julie:
Ale, měkký! Jaké světlo proniká tamtím oknem?
Je to východ a Julie je slunce.
Romeo:
Vidíš, jak si opírá tvář o ruku!
Ó, kdybych byl rukavicí na té ruce,
Abych se mohl dotknout té tváře!
3. dějství, scéna 5
Romeo:
Pak vám vzdoruji, hvězdy!
Julie:
miluješ mě?
Romeo:
Miluji tě víc, než slova dokážou říct.
Julie:
A taky tě miluji.
Akt 5, scéna 3
Romeo:
Ó, má lásko! moje žena!
Smrti, která vysala med tvého dechu,
Nemá ještě žádnou moc nad tvou krásou:
Ty nejsi dobyta; ještě praporec krásy
je karmínový na tvých rtech a na tvých tvářích,
A bledá vlajka smrti tam není předsunuta.