V Romeovi a Julii je několik příkladů dramatické ironie, které vytvářejí napětí. Například:
* Diváci vědí, že Romeo a Julie se milují, i když jsou jejich rodiny zapřisáhlí nepřátelé. To vytváří napětí, protože diváci přemýšlí, jak budou dva milenci schopni překonat tuto překážku.
* Publikum ví, že Julie si vzala lektvar, díky kterému bude vypadat mrtvá, i když Romeo ne. To vytváří napětí, protože diváci jsou zvědaví, jak Romeo zareaguje, až najde Juliino tělo.
* Publikum ví, že oba milenci nakonec zemřou, i když ne. To vytváří napětí, protože diváci přemýšlí, jak a kdy jejich tragický příběh skončí.
To je jen několik příkladů toho, jak se dramatická ironie používá k budování napětí v Romeovi a Julii. Vytvořením pocitu očekávání může dramatická ironie učinit příběh ještě napínavějším a poutavějším pro diváky.