1. Morální sestup :Rozhovor ukazuje, jak daleko Macbeth klesl ze svého počátečního smyslu pro morálku. Nařídí vraždu Banqua a jeho syna Fleance, čímž poruší morální a společenské hranice, které dříve respektoval.
2. Strach z proroctví :Macbethova motivace zabít Banquoho pramení z proroctví čarodějnic, že Banquovi potomci ovládnou Skotsko. Jeho zoufalství chránit svou moc podtrhuje jeho strach ze ztráty královského postavení a odhaluje jeho rostoucí paranoiu.
3. Nedostatek empatie :Během rozhovoru Macbeth projevuje nedostatek empatie k obětem. Chladně instruuje vrahy, aby čin vykonali, aniž by ohlížel na životy Banquo a Fleance.
4. Nejistota a vina :Macbethova nejistota ohledně jeho legitimity jako krále je evidentní, když ospravedlňuje vraždy tím, že představuje Banqua jako hrozbu. Jeho vina a vědomí jeho zločinů se projevuje v jeho intenzivní úzkosti a potřebě eliminovat všechny potenciální vyzyvatele.
5. Ztráta kontroly :Zdá se, že Macbethovo sevření reality upadá, protože ho stále více pohlcují jeho ambice a strach. Rozhovor ukazuje jeho emoční nestabilitu a jeho spirálovitý pád do šílenství.
6. Ochota páchat zvěrstva :Macbethova ochota klesnout na jakoukoli úroveň, dokonce i na vraždu, ukazuje na jeho morální úpadek a na to, jak daleko je ochoten zajít, aby si udržel moc.
Celkově rozhovor s vrahy odhaluje Macbethovu morální degeneraci, jeho intenzivní touhu udržet si nově nalezené královské postavení a jeho rostoucí pocit viny a paranoie, které ho ženou k ještě ohavnějším činům.