Romeo je komplexní postava, která ztělesňuje silné i slabé stránky lidské povahy. Je vášnivým a romantickým milencem, ale je také temperamentní a impulzivní. Jeho neuvážená rozhodnutí vedou často k tragickým následkům. Je však také soucitným a starostlivým člověkem a je schopen velké lásky a oddanosti.
Postava Romea byla v průběhu staletí interpretována mnoha různými způsoby. Někteří kritici ho viděli jako tragického hrdinu, zatímco jiní ho viděli jako vadnou postavu, která si sama přivodí pád. Interpretace Romeovy postavy je v konečném důsledku na jednotlivém čtenáři či divákovi.
Zde jsou některé z nejdůležitějších citátů z Romea ve hře:
"Ale, jemně! Jaké světlo proniká tamním oknem?"
Je to východ a Julie je slunce." (2. dějství, scéna 2)
„Ach, ona učí pochodně jasně hořet!
Zdá se, že visí na tváři noci
Jako bohatý drahokam v uchu Etiopa,
Krása je příliš bohatá na to, aby ji bylo možné používat, země je příliš drahá!" (I. dějství, scéna 5)
„Beru tě za slovo:
Říkejte mi, ale lásko, a budu nově pokřtěný;
Od nynějška nikdy nebudu Romeo." (2. dějství, scéna 2)
„Ó Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?
Zapři svého otce a odmítni své jméno,
Nebo, nechceš-li, buď jen přísahou mé lásky,
A já už nebudu Kapulet." (2. dějství, scéna 2)
"Takže s polibkem umírám." (V. dějství, scéna 3)