- Spor mezi Montagues a Capulets :Dlouhotrvající spor mezi oběma rodinami je hlavním faktorem přispívajícím k tragickému výsledku hry. Nenávist mezi rodinami brání Romeovi a Julii být spolu a nakonec vede k jejich smrti.
- Impulzivní povaha postav :Romeo a Julie jsou oba mladí a impulzivní a jejich činy jsou často řízeny spíše emocemi než rozumem. To je vede k tomu, že během hry dělají několik chyb, včetně rozhodnutí tajně se oženit a rozhodnout se vzít si život.
- Role osudu :Shakespeare ve svých hrách často používal myšlenku osudu či osudovosti a Romeo a Julie není výjimkou. V tomto případě se zdá, že osud pracuje proti milencům a konspiruje, aby je od sebe oddělil. Série nešťastných událostí, které je postihnou, naznačuje, že jejich tragický konec byl nevyhnutelný.
- Sociální a politický kontext té doby :Shakespearovy hry často odrážely sociální a politický kontext alžbětinské éry. V Romeovi a Julii může konflikt mezi Montagues a Kapulety představovat širší společenské napětí té doby, jako byly války růží nebo konflikt mezi katolíky a protestanty. Tragický konec hry lze vnímat jako odraz tragických důsledků takových konfliktů.
Tragický konec Romea a Julie je nakonec mocnou připomínkou důsledků impulzivních činů a společenských rozporů. Je to příběh o destruktivní síle lásky, ale také o důležitosti odpuštění a smíření.