1. Morální výhled :Viktoriánská společnost byla silně ovlivněna náboženskými přesvědčeními a morálními kodexy, které formovaly jejich názory na zločin. Mnoho lidí věřilo, že zločiny jsou důsledkem morální zkaženosti a individuálních rozhodnutí. Viděli zločince jako morálně nedostatečné jedince, kteří potřebují být potrestáni, aby udrželi společenský řád.
2. Třídní divize :Viktoriánská společnost byla hluboce rozdělena podél třídních linií, přičemž vyšší a střední třída zastávala výrazně odlišné postoje ke zločinu ve srovnání s dělnickou třídou. Vyšší třídy často pohlížely na zločiny spáchané nižšími třídami s opovržením a morálním pohrdáním, zatímco dělnická třída čelila tvrdším trestům za stejné přečiny.
3. Hnutí za sociální reformu :Viktoriánská éra zaznamenala vzestup různých sociálních reformních hnutí, která se zaměřovala na řešení společenských problémů, včetně zločinu. Tato hnutí, jako je hnutí střídmosti a hnutí otrhaných škol, se snažila zlepšit životní podmínky chudých a snížit kriminalitu řešením základních sociálních příčin.
4. Industrializace :Rychlá industrializace a urbanizace během viktoriánské éry přinesly významné ekonomické a sociální změny. Přeplněná města, nezaměstnanost a chudoba přispěly ke zvýšení kriminality. To vedlo k tvrdším trestům a většímu důrazu na odstrašování zločinu.
5. Senzacechtivost v médiích :Viktoriánské období bylo svědkem nárůstu senzacechtivé žurnalistiky a literatury, která se často zaměřovala na zločin, vraždy a další šokující příběhy. Toto mediální pokrytí vyvolalo senzacechtivost zločinu a podnítilo obavy a obavy veřejnosti, což ovlivnilo veřejné vnímání.
6. Změna trestního systému :Viktoriánská éra zaznamenala posun v trestním systému, s odklonem od veřejných poprav a směrem k humánnějším formám trestu, jako je uvěznění. To odráželo postupnou změnu postojů k zacházení se zločinci jako s jednotlivci, kteří potřebují rehabilitaci spíše než pouhými předměty trestu.
7. Právní reformy :Viktoriánské období také bylo svědkem významných právních reforem, jako je zavedení policejní metropolitní síly a zřízení soudů pro mladistvé. Tyto reformy měly za cíl zlepšit vymáhání práva a výkon spravedlnosti a přispět ke strukturovanějšímu a efektivnějšímu systému trestního soudnictví.
Celkově lze říci, že zatímco některé aspekty viktoriánské společnosti zastávaly drsný a moralistický pohled na zločin, došlo také k rostoucímu uznání potřeby sociálních reforem, které by řešily základní příčiny zločinu a zlepšily společenské podmínky, které přispěly ke kriminálnímu chování.