Samomluvy jsou běžnou dramatickou konvencí již od starověkého řeckého divadla. V Shakespearových hrách se samomluvy často používají k prozkoumání složitých emocí a motivací hlavních postav, což umožňuje divákům nahlédnout do jejich myšlenek a pocitů.
Některé slavné příklady samomluv zahrnují Hamletovu řeč "Být či nebýt", Macbethovu řeč "Zítra a zítra a zítra" a řeč Marka Antonyho "Přátelé, Římané, krajané".