1. Sociálně-kulturní faktory:
- Sociální a kulturní prostředí, ve kterém se drama nachází, utváří jeho obsah a recepci. Faktory jako třídní struktura, genderové role, náboženské přesvědčení, politické systémy a společenské normy ovlivňují témata hry, postavy a konflikty.
2. Historický kontext:
- Historické období, ve kterém je drama zasazeno nebo napsáno, poskytuje důležité kontextové informace. Historické události, politické konflikty, technologický pokrok a sociální hnutí mohou ovlivnit děj, postavy a témata hry.
3. Psychologické faktory:
- Psychologické dimenze lidské zkušenosti jsou zkoumány v dramatech. Motivace, emoce, konflikty a vztahy postav odrážejí univerzální psychologická témata, jako je láska, zrada, pomsta, strach a identita.
4. Očekávání publika:
- Očekávání a preference diváků hrají zásadní roli při utváření lidského kontextu dramatu. Dramatici se často starají o vkus, hodnoty a přesvědčení své cílové skupiny.
5. Výkonnostní postupy:
- Styl představení, herecké techniky, inscenace a postupy zapojení publika jsou ovlivněny lidským kontextem dramatu. Různé divadelní tradice a kulturní praktiky přispívají k jedinečným způsobům, jakými jsou dramata prezentována.
6. Divadelní prostor:
- Fyzický prostor, ve kterém se drama odehrává, utváří divácký zážitek. Faktory jako divadelní architektura, uspořádání sedadel, akustika a osvětlení přispívají k celkovému lidskému kontextu představení.
7. Mezikulturní výměna:
- V globalizovaném světě dramata často překračují kulturní hranice a zapojují se do různých lidských kontextů. Interkulturní produkce, překlady a adaptace usnadňují mezikulturní porozumění.
Zkoumáním lidského kontextu dramatu získají divadelníci, vědci a diváci vhled do základních významů hry, jejího propojení s problémy reálného světa a její relevance pro lidské zkušenosti napříč časem a kulturami.