Kromě toho může pantomima pomoci hercům rozvíjet jejich fyzické dovednosti a výraz. Když se herci naučí používat svá těla ke komunikaci, mohou se stát všestrannějšími a všestrannějšími umělci. Pantomima může být také užitečným nástrojem pro výuku herců o charakterizaci a motivaci. Zkoumáním fyzičnosti postavy mohou herci hlouběji porozumět svým myšlenkám a pocitům.
Zde jsou některé konkrétní příklady toho, jak se pantomima používá v dramatu:
* Ve hře „Čekání na Godota“ se pantomima používá k vytvoření pocitu absurdity a napětí. Dva hlavní hrdinové, Vladimir a Estragon, čekají na muže jménem Godot, který nikdy nedorazí. Tráví čas tím, že se zapojují do různých mimických rutin, jako je předstírání, že jsou stromy nebo koně. Tyto rutiny slouží ke zdůraznění pocitu nudy a beznaděje postav.
* Ve hře „Skleněný zvěřinec“ se pantomima používá k vytvoření pocitu tajemství a iluze. Hlavní hrdinka, Amanda Wingfield, je klamná žena, která žije ve světě své vlastní představivosti. Často používá pantomimu k vyjádření svých fantazií a tužeb. Například předstírá, že je jižanská kráska nebo filmová hvězda. Tyto rutiny slouží ke zdůraznění Amandina křehkého duševního stavu.
* Ve hře „The Fantasticks“ se pantomima používá k vytvoření smyslu pro humor a rozmar. Hra se odehrává v kouzelném světě, kde je možné všechno. Postavy často používají pantomimu k vyjádření své radosti a úžasu. Například předstírají, že létají nebo tančí s vílami. Tyto rutiny slouží k tomu, aby hře dodaly odlehčený nádech.
Pantomima je všestranná a silná umělecká forma, kterou lze použít k vylepšení jakéhokoli dramatického představení. Pomocí pantomimy mohou herci komunikovat emoce a myšlenky bez použití slov, vytvářet pocit tajemna nebo napětí nebo přidat scéně nádech humoru.