V průběhu hry je Macbeth pronásledován duchem Banquo, kterého také zabil. Duch se Macbethovi zjeví během hostiny a obviní ho z vraždy. Tato halucinace je fyzickým projevem Macbethovy viny a jeho strachu z odhalení.
Macbeth také zažívá nespavost, což je běžný příznak viny. Nedokáže najít odpočinek a neustále ho sužují noční můry a myšlenky na svůj zločin. Tento nedostatek spánku dále zesiluje jeho vinu a činí ho náchylnějším k halucinacím a jinému iracionálnímu chování.
Jak Macbethova vina roste, stává se stále paranoidnějším. Začne mít podezření, že všichni kolem něj kují pikle a je v neustálém nebezpečí. Tato paranoia ho vede k páchání ještě dalších vražd, aby si zajistil svou pozici a ochránil se.
Macbethova vina je významnou hnací silou hry a přispívá k jeho případnému pádu. Jeho neschopnost vyrovnat se se svým zločinem a důsledky, které s sebou nese, nakonec vede k jeho zkáze.