1. Graf :Drama obvykle sleduje dějovou strukturu, která zahrnuje začátek, střed a konec. Děj představuje postavy, nastoluje konflikt a vede k řešení.
2. Postavy :Postavy v dramatu jsou lidé nebo entity, které pohánějí děj kupředu. Mohou to být protagonisté (hlavní postavy) nebo antagonisté (postavy, které stojí proti protagonistům).
3. Dialog :Dialog je primárním prostředkem komunikace mezi postavami v dramatu. Může být použit k předávání informací, vytváření konfliktů a rozvíjení vztahů mezi postavami.
4. Nastavení :Děj dramatu se vztahuje k času a místu, kde se hra odehrává. Může to být skutečné nebo imaginární místo a může být použito k vytvoření atmosféry a vytvoření kontextu hry.
5. Struktura :Drama se obvykle dělí na akty a scény. Akty jsou hlavní části hry, zatímco scény jsou menší jednotky, které se zaměřují na konkrétní okamžiky nebo akce.
6. Konflikt :Konflikt je klíčovým prvkem dramatu a může mít různé podoby, jako jsou vnitřní konflikty uvnitř postav nebo vnější konflikty mezi postavami. Konflikt vytváří napětí a žene děj kupředu.
7. Rozlišení :Řešení je poslední částí hry, kde je vyřešen konflikt. Toho lze dosáhnout různými prostředky, jako je porážka protivníka nebo smíření postav.
8. Motiv :Drama často sděluje ústřední téma nebo poselství, které chce dramatik sdělit publiku. Témata lze prozkoumat prostřednictvím postav, zápletky a dialogů.
9. Výkon :Dramata obvykle hrají živě před publikem herci, kteří postavy oživují. Herecké prvky, jako je herectví, pohyb a inscenace, přispívají k celkovému účinku hry.
Tyto konvence dramatu poskytují dramatikům a divadelníkům rámec pro tvorbu a prezentaci jejich děl, což umožňuje společné porozumění a ocenění dramatického umění.