1. Nesprávné nasměrování: Autor v průběhu příběhu pečlivě uvádí čtenáře v omyl, poskytuje vodítka a informace, které jakoby směřovaly k jinému konci. Čtenář je například veden k přesvědčení, že hlavního hrdinu Jacka pronásleduje duch nebo nějaká nadpřirozená entita. Tento špatný směr činí skutečný překvapivý konec, který odhaluje skutečnou povahu událostí, o to překvapivější.
2. Předznamenání: Autor sice nesprávně směřuje čtenářovu pozornost, ale zároveň používá jemné předznamenání, aby naznačil překvapivý konec. Tyto náznaky jsou často tak pečlivě vetkány do příběhu, že nemusí být hned patrné, ale po odhalení konce se zpětně stanou jasnějšími a významnějšími.
3. Tempo a napětí: Autor řídí tempo příběhu, aby vybudoval napětí a vytvořil pocit naléhavosti. Události příběhu se ke konci rychle odvíjejí a čtenáři zbývá jen málo času, aby plně zvážil nebo předpověděl nadcházející zvrat. Toto rychlé tempo přidává na překvapení a působivosti konce.
4. Vývoj postavy: Autor rozvíjí postavy tak, aby jejich činy a chování přispěly k překvapivému konci. Například zdánlivě iracionální strach hlavního hrdiny z pavouků hraje v konečném odhalení zásadní roli.
5. Obraznost a symbolika: Autor používá živé obrazy a symboliku k vytvoření děsivé atmosféry a pocitu tajemna. Tyto prvky dále odvádějí pozornost čtenáře od skutečného vysvětlení a činí překvapivý konec nečekanějším.
Dovedným kombinováním těchto technik vytváří autor knihy „Story Boarded Window“ příběh, který čtenáře udrží v záběru, překvapí ho nečekaným zvratem a zanechá v něm trvalý dojem.