Expozice: Expozice je úvodní částí dramatu, která nastavuje scénu, představuje postavy a nastoluje základní situaci či konflikt.
Akce na vzestupu: Toto je úsek, kde se konflikt začíná rozvíjet a zintenzivňovat, což vede k řadě událostí, které budují napětí a očekávání.
Climax: Vrcholem je bod obratu v dramatu, kdy konflikt dosáhne vrcholu a dojde k zásadnímu obratu.
Upadající akce: Po vyvrcholení následuje padající akce, během níž napětí postupně klesá, jak se odehrávají důsledky vyvrcholení a konflikt se začíná řešit.
Rozlišení: Rozuzlení je závěrečnou částí dramatu, kde je konflikt vyřešen a příběh dospěje k uspokojivému konci.
Struktura dramatu také zahrnuje použití narativních technik, jako je zápletka, charakterizace a dialog. Děj odkazuje na sled událostí a akcí, které ženou příběh kupředu. Charakterizace zahrnuje vývoj komplexních a příbuzných postav, jejichž motivace a činy přispívají k vývoji dramatu. Dialog je primárním prostředkem komunikace mezi postavami a používá se k předávání emocí, odhalování charakterových vlastností a prosazování děje.
Z hlediska pohybu lze drama vnímat jako dynamický proces, který se odvíjí v čase. Tento pohyb je řízen akcemi a interakcemi postav a také změnami, ke kterým dochází v důsledku konfliktu a jeho řešení. Použití scénických režií, zvukových efektů a osvětlení může také přispět k pohybu a rytmu dramatu a vytvořit tak pro diváky multismyslový zážitek.
Celkově jsou struktura a pohyb dramatu důmyslně propojeny a společně vytvářejí koherentní a poutavý příběh, který rezonuje s diváky a zanechává trvalý dopad.