Expozice je literární prostředek používaný k poskytování nezbytných základních informací publiku o prostředí, postavách, zápletce a dalších relevantních detailech. Často se používá na začátku hry nebo blízko začátku hry, aby se vytvořil kontext a poskytl publiku informace, které potřebují k pochopení a zapojení se do příběhu.
Expozice může mít různé podoby, např.
1. Přímé vyprávění: Dramatik může použít vypravěče nebo jednu z postav k přímému poskytování informací o pozadí publiku. Toho lze dosáhnout prostřednictvím řečí, monologů nebo dialogů mezi postavami.
2. Dialogy s postavami: Postavy se mohou zapojit do rozhovorů, které přirozeně odhalují důležité informace o minulosti, jejich vztazích a událostech vedoucích k současné situaci.
3. Flashbacky: Dramatik může použít flashbacky nebo snové sekvence, aby přenesl diváky na dřívější události, které poskytují relevantní kontext pro aktuální děj.
4. Rekvizity a nastavení: Použití specifických rekvizit, kostýmů a výpravy může také zprostředkovat základní informace o postavách, jejich sociálním postavení a historickém období, do kterého se hra odehrává.
5. Otevření sboru: Ve starověkých řeckých hrách sbor často sloužil k výkladu a uvedení hlavních témat hry.
Expozice je zásadní pro nastavení jeviště a budování základů příběhu. Tím, že poskytuje potřebné základní znalosti, pomáhá publiku spojit se s postavami a událostmi a sledovat odvíjející se příběh.