Existuje však několik prvků, které přispěly k projekci a jasnosti jejich vystoupení:
* Divadelní masky: Masky byly velké a přehnané, pomáhaly soustředit a promítat hlas. Tvar a struktura masky také zesilovaly zvuk.
* Kino pod širým nebem: Řecké hry se hrály ve velkých divadlech pod širým nebem zvaných „theatrons“. Tato divadla byla postavena na svazích s publikem usazeným v půlkruhu čelem k jevišti. Tento přirozený design amfiteátru pomohl přirozeně zesílit zvuk.
* Hlasový trénink: Starověcí řečtí herci prošli přísným vokálním výcvikem se zaměřením na kontrolu dechu, artikulaci a projekci. Toto školení zajistilo, že je mohlo slyšet velké publikum v divadlech.
Je důležité si uvědomit, že se nejednalo o technologická zařízení v moderním slova smyslu, ale spíše o prvky divadelní praxe, které přispívaly k efektivitě jejich představení.
Pokud se chcete dozvědět více o řeckém divadle, doporučuji podívat se na následující:
* Starověká řecká tragédie: Skvělými příklady této dramatické formy jsou hry Sofokla, Euripida a Aischyla.
* Divadelní masky: Prozkoumejte různé typy masek a jejich symboliku.
* Design Theatron: Prozkoumejte architekturu a akustiku řeckých divadel.