Zločin:
* Premeditace: Vražda byla považována za ohavný zločin, zvláště pokud byla předem promyšlená. Samotný čin byl považován za přímý útok na božský řád a porušení zákona Božího a krále.
* Sociální status: Sociální postavení oběti i pachatele výrazně ovlivnilo závažnost trestného činu. Vražda někoho s vyšší hodností byla považována za ohavnější trestný čin než zabití někoho s nižším postavením.
* Motivace: Klíčovým faktorem byl také motiv vraždy. S vášnivými zločiny, jako je vražda v záchvatu vzteku, se často zacházelo shovívavěji než s chladnokrevnými vraždami pro osobní prospěch.
Trest:
* Smrt: Nejčastějším trestem za vraždu byla smrt, obvykle oběšením.
* Zavěšení: Odsouzený byl pověšen na veřejné šibenici, často před velkým davem. To sloužilo jako odstrašující prostředek pro budoucí trestnou činnost a symbolické připomenutí důsledků porušení zákona.
* Další metody: V některých případech mohou být použity jiné formy popravy, jako je upálení na hranici za kacířství nebo zradu nebo stětí hlavy pro osoby s vysokým společenským postavením.
* Vyhnanství: V některých případech, v závislosti na okolnostech a sociálním postavení pachatele, může být alternativním trestem vyhnanství. To zahrnovalo vyhoštění ze země, často do vzdálené a nebezpečné země.
* Zkouška bojem: Zatímco méně běžné, zkouška bojem byla ještě možnost v alžbětinských dobách. V této praxi mohl obviněný vyzvat žalobce na souboj, aby spor urovnal. To byl často riskantní hazard, protože o vítězi rozhodla Boží vůle, ne nutně dovednost.
Další faktory:
* Zákon: Anglické obecné právo definovalo vraždu jako nezákonné zabití jiné lidské bytosti se zlomyslným úmyslem. Tato definice byla vykládána široce, dokonce i náhodná úmrtí někdy vedla k obvinění z trestného činu.
* Soudní systém: Alžbětinský právní systém byl složitý a často založený na precedentech a výkladu. Mohlo by být obtížné se v něm orientovat a výsledek soudního řízení by mohl záviset na společenském postavení obviněných a přesvědčivosti jejich právníků.
* Veřejné mínění: Svou roli při formování trestu za vraždu sehrálo i veřejné mínění. Pokud byla vražda obzvláště ohavná nebo se na ní podílela oblíbená oběť, byla větší pravděpodobnost tvrdého trestu.
Na závěr vražda v alžbětinských dobách byla vážným zločinem s těžkými následky. Trest závisel na různých faktorech, ale nejčastějším výsledkem byla smrt.