1. Honorář a šlechta:
* Králové a královny: Bardové byli často zaměstnáni u královských dvorů, bavili se na banketech, hostinách a zvláštních příležitostech. Zpívali příběhy o předcích svých patronů, jejich skutcích a jejich rodové linii, čímž pomáhali upevňovat jejich moc a prestiž.
* Páni a dámy: Podobně bardové sloužili šlechtickým domácnostem, vystupovali na shromážděních, turnajích a jiných společenských akcích. Mohou skládat písně o záletech svých patronů, jejich milostných vztazích nebo dokonce jen zábavné anekdoty.
2. Obyčejní lidé:
* Farmáři a pracovníci: Bardové cestovali z vesnice do vesnice a vystupovali pro obyčejné lidi na jarmarcích, festivalech a trzích. Často zpívali tradiční lidové písně, balady a příběhy, které bavily a informovaly místní obyvatelstvo.
* Taverny a hostince: Bardové se nacházeli také v krčmách a hostincích, kteří poskytovali zábavu pro patrony. Mohou zpívat milostné písně, pijácké písně nebo oplzlé příběhy, což přispívá k živé atmosféře takových zařízení.
3. Náboženské instituce:
* Kláštery a kostely: Někteří bardi by našli záštitu v náboženských institucích, skládali a provozovali náboženskou hudbu, hymny a příběhy o svatých a biblických postavách. Ve srovnání se světským patronátem to však bylo méně obvyklé.
4. Cestující skupiny:
* Posluchači a trubadúři: Bardové často cestovali ve skupinách s dalšími umělci, jako jsou minstreli a trubadúři. Sdíleli by příběhy, písně a hudební dovednosti a poskytovali zábavu pro širší publikum.
Je důležité si uvědomit, že role a postavení bardů se v různých oblastech a časových obdobích výrazně lišily. Někde si drželi velkou prestiž, jinde připomínali spíše cestující baviče. Přesto všichni sdíleli společný cíl využít svůj hudební talent k tomu, aby zaujali své publikum a zachovali kulturní dědictví.