1. Kulturní a historické rituály: Jedná se o rituály, které mají kořeny v konkrétních kulturách nebo historických obdobích. Mohou být ústředním aspektem tradičních divadelních forem, jako jsou lidová představení, kulturní tance nebo domorodé obřady.
2. Náboženské rituály: Některá divadelní představení zahrnují náboženské rituály, aby prozkoumala duchovní témata nebo vytvořila pocit transcendence. Tyto rituály mohou zahrnovat zaříkávání, modlitby nebo symbolické akce, které mají náboženský nebo duchovní význam.
3. Symbolické rituály: Tyto rituály jsou vytvořeny speciálně pro divadelní představení a slouží symbolickému účelu. Často se týkají témat, postav nebo celkového vyprávění inscenace.
4. Zasvěcovací rituály: Tyto rituály se běžně používají k označení důležitých momentů nebo přechodů v rámci hry nebo představení. Mohou zahrnovat okamžiky transformace, růstu nebo odhalení postav.
5. Účast publika: Rituály se mohou rozšířit i na publikum. Vytvářením interaktivních zážitků nebo společných rituálů se publikum stává aktivním účastníkem divadelního zážitku.
6. Metaforické rituály: Některá divadelní představení obsahují rituály, které se symbolicky vztahují k ústředním myšlenkám hry. Tyto rituály mohou představovat boje, konflikty nebo cesty, které odrážejí zkušenosti postavy.
7. Ritualistické styly: Některé divadelní styly zahrnují rituální prvky jako charakteristický rys. Například divadlo Kabuki v Japonsku silně zahrnuje rituální pohyby, gesta a kostýmy.
Rituály v divadle zvyšují estetický, emocionální a symbolický rozměr inscenace. Dokážou propojit diváky s tradičními postupy, zprostředkovat hlubší významy, vytvořit společné vazby a přispět k celkovému divadelnímu zážitku.