* Macbethův monolog (řádky 1-31) odhaluje jeho duševní stav, když se potýká s následky svých činů. Cítí vinu a výčitky svědomí za vraždy, které spáchal, a považuje se za „řezníka“ a „padoucha“. Tento monolog ukazuje, že Macbeth není bezcitné monstrum, ale složitá postava, která je schopná cítit vinu a výčitky svědomí.
* Náměsíčná scéna Lady Macbeth (řádky 19-57) dále rozvíjí postavu Lady Macbeth. Pronásledují ji zločiny, které s Macbethem spáchaly, a nedokáže uniknout své vině. Její náměsíčná scéna je silnou obžalobou psychologických účinků vraždy a ukazuje, že Lady Macbeth není tak silná a nemilosrdná, jak se zdá být.
Akt 5.3:
* Macbethova konfrontace s Macduffem (řádky 12-58) je vrcholným okamžikem hry. Macbetha nakonec porazí Macduff a ve svých umírajících slovech se zamýšlí nad marností svých činů a prázdnotou svého života. Tato scéna ukazuje, že Macbeth se konečně vyrovnal se svou vinou a je připraven přijmout svůj trest.
Celkově interakce v aktech 5.2 a 5.3 dále rozvíjejí charakter Macbetha tím, že ukazují jeho vinu, lítost a konečnou porážku. Tyto scény odhalují, že Macbeth není jednorozměrný padouch, ale složitá a tragická postava, kterou nakonec zničí vlastní ambice.