Expresionistické divadlo je typem divadla, které klade důraz na subjektivní prožitky postav spíše než na objektivní realitu událostí. Expresionistické hry často používají zkreslené kulisy, osvětlení a kostýmy, aby vytvořily pocit neklidu nebo úzkosti. Postavy v expresionistických hrách jsou často odcizené svému okolí a snaží se spolu komunikovat. Expresionistické divadlo mělo velký vliv na vývoj moderního dramatu.
Některé slavné příklady expresionistického divadla zahrnují:
* Kabinet Dr. Caligari (1920) od Roberta Wienea
* Nosferatu (1922) F. W. Murnau
* Metropolis (1927) od Fritze Langa
* Opera za tři groše (1928) od Bertolta Brechta a Kurta Weilla
* Modrý anděl (1930) od Josefa von Sternberga
Expresionistické divadlo upadalo na popularitě ve 40. letech, ale jeho vliv je stále vidět v moderním dramatu a filmu.