1. Brutova znovuobjevení :Brutus si římský lid velmi váží a těší se pověsti pro čestnost, čest a spravedlnost. Jeho zapojení by propůjčilo jejich věci důvěryhodnost a legitimitu, což by ztížilo Ceasarovi odmítnout spiknutí nebo mu čelit.
2. Politický vliv: Brutus je prominentní politická osobnost a respektovaný senátor. Jeho podpora by přivedla na svou stranu významnou část římského senátu a plebejců. Jeho vliv by mohl pomoci ovlivnit veřejné mínění a zvýšit šance na jejich úspěch.
3. Morální autorita: Brutus je známý svými etickými zásadami a oddaností republice. Jeho účast by sloužila jako morální ospravedlnění jejich činů a představovala by spiknutí jako ušlechtilý pokus zachovat římské republikánské hodnoty a zabránit Caesarovi, aby se stal tyranem.
4. Vojenská odbornost :Brutus je zkušený vojenský velitel se zkušenostmi ve válce a vedení. Jeho vojenská zdatnost by přidala na síle jejich věci a mohla by být životně důležitá v případě jakékoli konfrontace nebo ozbrojeného odporu ze strany Ceasarových sil.
5. Psychologický dopad: Kdyby se Brutus připojil ke spiknutí, vytvořilo by to na Ceasara psychologický tlak. Vědomí, že i ctnostný a věrný přítel jako Brutus se obrátil proti němu, by mohlo otřást Ceasarovou sebedůvěrou a učinit ho zranitelnějším vůči jejich činům.
Tím, že získali Brutovu podporu, spiklenci doufali, že posílí svou pozici, zvýší své šance na úspěch a zajistí přijetí a podporu veřejnosti pro jejich spiknutí s cílem zavraždit Ceasara.