1. Struktura:
Shakespearův sonet: Skládá se ze 14 řádků, typicky rozdělených do čtyř čtyřverší (čtyřřádkové sloky) a závěrečného dvojverší (dvouřádkové sloky). Schéma rýmu se řídí vzorem ABAB CDCD EFEF GG.
Petrarchánský sonet: Skládá se také ze 14 řádků, ale rozdělených na oktávu (osm řádků) a setet (šest řádků). Schéma rýmu je typicky ABBA ABBA CDCDCD nebo CDECDE.
2. Téma a tón:
Shakespearův sonet: Zkoumá širokou škálu témat, včetně lásky, přátelství, krásy, smrtelnosti a povahy poezie samotné. Tón se může lišit, od lehkého a hravého až po vážný a kontemplativní.
Petrarchánský sonet: Často se zaměřuje na neopětovanou nebo nedosažitelnou lásku, přičemž mluvčí vyjadřuje obdiv, touhu a smutek. Tón bývá povýšený a idealizovaný.
3. Jazyk a snímky:
Shakespearův sonet: Používá bohatou a rozmanitou slovní zásobu, včetně slovních hříček, slovních hříček a slovních obratů, jako jsou metafory, přirovnání a personifikace. Obrazy jsou často živé a smyslné.
Petrarchánský sonet: Známý svým elegantním a uhlazeným jazykem s omezenějším používáním obrazného jazyka. Obrazy bývají spíše symbolické a abstraktní.
4. Volta:
Shakespearův sonet: Často obsahuje posun nebo „voltu“ ve třetím čtyřverší, kde se mění perspektiva nebo tón mluvčího nebo je představena nová myšlenka.
Petrarchánský sonet: Má také voltu, ale obvykle se vyskytuje mezi oktávou a sestetem, což znamená přechod v myšlení nebo emocích.
5. Kulturní a historický kontext:
Shakespearův sonet: Vznikl během anglické renesance, ovlivněn italskou sonetovou tradicí, ale vyvinul odlišné vlastnosti.
Petrarchánský sonet: Vznikl v Itálii během 14. století, spojený s poezií Petrarca (Francesco Petrarca) a stal se prominentní formou v evropské literatuře.
Zatímco Shakespearovské a Petrarchanovy sonety sdílejí určité podobnosti ve struktuře a účelu, liší se ve svých specifických vzorcích, tématech, jazyce a kulturním kontextu.