Konativní procesy jsou procesy související s vůlí a vůlí, jako jsou touhy, záměry a rozhodnutí. Zahrnují aktivní sledování cílů a regulaci chování. Konativní procesy jsou často v kontrastu s kognitivními procesy, které souvisí s intelektem a získáváním znalostí, jako je vnímání, paměť a uvažování.
Kognitivní procesy jsou ty, které se podílejí na získávání, zpracovávání a využívání znalostí. Patří mezi ně vnímání, pozornost, paměť, myšlení a řešení problémů. Kognitivní procesy jsou často v kontrastu s konativními procesy, což jsou ty, které se podílejí na regulaci chování a sledování cílů.
Obecně se konativní procesy více zabývají praktickými aspekty duševního života, zatímco kognitivní procesy se více zabývají teoretickými aspekty. Tyto dva typy procesů jsou však úzce propojeny a vzájemně se ovlivňují složitým způsobem. Například konativní procesy mohou ovlivňovat kognitivní procesy nasměrováním pozornosti a motivace, zatímco kognitivní procesy mohou ovlivňovat konativní procesy poskytováním znalostí a náhledů, které mohou pomoci řídit chování.
Zde je několik příkladů konativních a kognitivních procesů:
Konativní procesy:
* Touhy
* Záměry
* Rozhodnutí
* Cíle
* Motivace
* Regulace chování
Kognitivní procesy:
* Vnímání
* Pozornost
* Paměť
* Myšlení
* Zdůvodnění
* Řešení problémů
* Získávání znalostí
Je důležité poznamenat, že rozdíl mezi konativními a kognitivními procesy není vždy jasný. Některé mentální procesy mohou zahrnovat jak konativní, tak kognitivní prvky. Například rozhodnutí učinit konkrétní akci může být ovlivněno jak touhami (konativní), tak přesvědčením (kognitivní).
Navzdory překrývání mezi těmito dvěma typy procesů může být rozlišení mezi konativními a kognitivními procesy užitečným způsobem, jak pochopit různé způsoby, jakými mysl funguje.