1. Rozteč: Změna tónu hlasu mluvčího. Může být použit k vyjádření emocí, naznačení otázek nebo vytvoření důrazu.
2. Intonace: Vzestup a pokles hřiště v průběhu času. Může být použit k vyjádření emocionálního významu, označení konce věty nebo k signalizaci sarkasmu.
3. Stres: Relativní význam jedné slabiky nad druhou ve slově nebo frázi. Lze jej použít ke změně významu slov, jako je „záznam“ (podstatné jméno) a „záznam“ (sloveso).
4. Rytmus: Vzor silných a slabých slabik v řeči. Může být použit k vytvoření pocitu pohybu nebo struktury v řeči.
5. Tempo: Rychlost, s jakou je řeč předávána. Může být použit k vyjádření naléhavosti, hněvu nebo nudy.
6. Hlasitost: Hlasitost, při které je řeč přednesena. Může být použit k upoutání pozornosti, vyjádření hněvu nebo k projevení náklonnosti.
Prozodické rysy jsou důležité pro vyjádření významu a emocí v řeči. Mohou být také použity k vytvoření důrazu, označení struktury věty a rozlišení mezi různými druhy řeči, jako jsou prohlášení, otázky a příkazy.