1. Jednoduchost a snadnost implementace. Monoalfabetické šifry jsou relativně jednoduché na vytvoření a implementaci, vyžadují pouze mapování písmen v otevřeném textu na písmena v šifrovém textu. Tato jednoduchost je činí přístupnými širokému spektru uživatelů, včetně příležitostných uživatelů a jednotlivců bez rozsáhlých kryptografických znalostí.
2. Odolnost proti útokům hrubou silou. Útoky hrubou silou, které zahrnují systematické zkoušení všech možných klíčů, mohou být u složitějších šifer výpočetně náročné. V případě monoalfabetických šifer je však počet možných klíčů omezen počtem použitých znaků (tj. abecedy). Díky tomu jsou útoky hrubou silou schůdnější, ale stále náročné pro velké abecedy nebo delší klíče.
3. Vhodnost pro určité aplikace. Monoalfabetické šifry jsou zvláště vhodné pro aplikace s nízkou úrovní zabezpečení, jako je ukrývání tajných zpráv v rámci běžné komunikace, osobních deníků nebo nekritických dokumentů. Jejich jednoduchost a snadné použití je činí v těchto scénářích praktickými.
Je důležité poznamenat, že monoalfabetické šifry jsou podle moderních kryptografických standardů obecně považovány za slabé. Pro zabezpečení citlivých informací jsou obecně preferovány robustnější šifrovací techniky, jako jsou polyalfabetické šifry a moderní kryptografické algoritmy jako AES.