* Romantizovaný pohled na válku: Příběh zpočátku vykresluje obraz Peytona Farquhara jako statečného a vlasteneckého Konfederanta, který touží sloužit jeho věci. Brzy se však ukáže, že jde o romantizovaný pohled na válku, protože Farquhar je ve skutečnosti civilista, kterého k nebezpečnému činu nalákal unijní zvěd přestrojený za Konfederanta. Příběh satirizuje tendenci glorifikovat válku a romantizovat zážitky vojáků.
* Omylnost lidského vnímání: Příběh si pohrává s nespolehlivou povahou lidského vnímání, zejména ve chvílích zvýšeného stresu. Farquharova propracovaná úniková sekvence, kde se osvobozuje ze svých pout, plave řekou a překonává míle lesů, je výsledkem jeho umírání. Příběh satirizuje lidskou tendenci vytvářet propracovaná vyprávění k vysvětlení našich zkušeností, i když jsou nepřesné.
* Síla zbožného přání: Farquharův útěk je podporován jeho zoufalstvím a touhou přežít. Příběh satirizuje lidskou tendenci lpět na naději i přes zdrcující překážky a zdůrazňuje často nerealistická očekávání, která na sebe klademe.
Je důležité si uvědomit: Satira v „An Occurrence at Owl Creek Bridge“ je jemná a spíše tematická než otevřená. Nepoužívá humor ani přímý výsměch, ale spíše využívá příběh samotný ke kritice určitých aspektů lidské povahy a toho, jak vnímáme svět.