Zpočátku je šokován a poněkud odstrčen:
* Pamatuje si Boba jako Soka, který napadl jeho a Johnnyho. Tato vzpomínka v něm vyvolává strach a hněv.
* Vidí ostrý kontrast mezi Bobovým obrázkem v ročence a tím, jak si ho pamatuje. Ročenka přináší obraz „dokonalého“ Soca, usměvavého a zdánlivě nevinného, který se střetává s jeho vlastní zkušeností Boba jako tyrana.
Cítí pocit viny a hanby:
* Uvědomuje si, že Bob byl skutečný člověk s životem, který přesahoval jejich boj. Obrázek zlidšťuje Boba, takže vypadá méně jako padouch a více jako oběť.
* Uvědomuje si, že Bobova smrt měla hluboký dopad na jeho rodinu a přátele. Toto uvědomění přináší pocit lítosti nad Bobovou smrtí a jeho vlastní rolí v událostech, které k ní vedly.
Začne zpochybňovat své vlastní předsudky a stereotypy:
* Vidět Boba v ročence nutí Ponyboye čelit stereotypům, které o Socs zastával. Začíná chápat, že všichni nejsou bohatí, rozmazlení spratci a že někteří z nich jsou opravdu dobří lidé.
* Uvědomuje si, že jeho vlastní gang, Greasers, je také posuzován na základě stereotypů. Uznává, že ne všichni jsou delikventi a že někteří z nich, jako Johnny, jsou ve skutečnosti dobrosrdeční.
Získá hlouběji pochopení tragédie situace:
* Uvědomuje si, že Bob i Johnny zemřeli zbytečně v boji podněcovaném rivalitou gangů a předsudky. Toto pochopení dodává již tak tragické situaci další vrstvu smutku a složitosti.
Na závěr, pohled na obrázek Boba Sheldona v ročence vede Ponyboye k hlubšímu pochopení tragédie, která se odehrála. Nutí ho to čelit svým vlastním předsudkům, zpochybňovat své stereotypy a nakonec získat jemnější pohled na Socs i Greasers. Toto setkání znamená významný obrat na jeho cestě ke zralosti a sebeuvědomění.