Čarodějnice používají frázi „faul fair“, aby popsaly paradoxní a klamnou povahu svých proroctví. V 1. dějství, scéně 1, oslovují Macbetha slovy „čest je faul a faul je spravedlivý“ (l. 11). Toto prohlášení udává tón hře tím, že naznačuje, že zdání může být klamné a že věci nemusí být vždy takové, jak se zdají. Použití fráze „faul fair“ čarodějnicemi také předznamenává mnoho morálních nejasností a složitostí, kterým bude Macbeth čelit v průběhu hry.
Macbeth opakuje čarodějnickou frázi „faul fair“, když se střetne s duchem Banquo ve 3. aktu, scéna 4. Macbeth popisuje Banquova ducha jako „nejhnusnější věc, na kterou se moje oči dívaly“ (l. 115). Tento popis naznačuje, že Macbetha pronásleduje jeho vlastní vina a temné činy, kterých se dopustil, aby získal trůn. Macbethovo použití fráze „faul fair“ také odráží jeho zmatek a vnitřní neklid, když bojuje s následky svých činů.
Fráze „faul fair“ se tak stává ústředním motivem hry, odrážejícím paradoxní a klamnou povahu moci, ambicí a lidského stavu. Předznamenává konečný pád Macbetha a naznačuje, že i když může dosáhnout světského úspěchu, nakonec za své činy zaplatí vysokou cenu.