Jedním z příkladů dramatické ironie v řeči je, když postava říká něco, co je pravda, ale o čem si neuvědomuje, že je to pravda. Například ve hře "Romeo a Julie" Romeo říká:"Jsem blázen štěstěny." Neuvědomuje si, že vlastně mluví pravdu, protože ho osud zabije.
Dalším příkladem dramatické ironie v řeči je, když postava říká něco, co je nepravdivé, ale o čem publikum ví, že je to pravda. Například ve hře "Hamlet" Hamlet říká:"Nejsem blázen." Diváci však vědí, že Hamlet je vlastně docela šílený.
Dramatická ironie může být mocným nástrojem při vyprávění příběhů, protože dokáže vytvořit pocit napětí, humoru nebo tragédie. Může být také použit k prozkoumání témat, jako je osud, svobodná vůle a povaha pravdy.