1. Starověké řecké divadlo :Ve starověkém řeckém divadle označovala komedie vedle tragédie a satyrské hry jeden ze tří hlavních dramatických žánrů. Komedie typicky zahrnovala humor, nadsázku a satirické prvky, často používala smích a zábavu k řešení sociálních, politických a filozofických témat.
2. Středověké a renesanční divadlo: Během středověku a renesance se termín „komedie“ široce používal k označení široké škály dramatických děl, která nebyla striktně tragédií. Mezi ně patřily frašky, satiry, morální hry a dokonce některé rané formy opery a hudebního divadla.
3. Božské tituly: V některých náboženských a duchovních tradicích bylo slovo „komedie“ nebo „komedie“ spojováno s Božstvím, aby naznačovalo hravý, radostný a transformační aspekt Božské přirozenosti. Například v „Božské komedii“ Danteho Alighieriho se tento termín používá k popisu duchovní cesty přes říše pekla, očistce a ráje. Zde „komedie“ znamená božské smíření a harmonické řešení zdánlivě nesourodých prvků.
4. Metafyzické a filozofické souvislosti :Ve filozofickém a teologickém diskurzu byl koncept „kosmické komedie“ nebo „božské komedie“ prozkoumán různými mysliteli. Tato představa se často točí kolem myšlenky vyššího kosmického řádu nebo plánu, který může zahrnovat paradoxní prvky, nečekané zvraty a nakonec triumf harmonie nad chaosem.
Je důležité poznamenat, že výklad a význam slova „komedie“ v Božských titulech se může lišit v závislosti na konkrétní tradici, kulturním kontextu a náboženském nebo duchovním systému, o který se jedná.