Zde je několik způsobů, jak se Holden v průběhu románu mění:
- Zralost v porozumění :Holden začíná knihu jako vysoce kritický a soudný člověk a většinu dospělého světa odmítá jako "falešné". Jak se příběh vyvíjí, začíná si uvědomovat, že lidé jsou složitější, než si původně myslel. Začne chápat nedostatky ve svém vlastním myšlení a toto sebeuvědomění znamená krok ke zralosti.
- Emoční zranitelnost :V průběhu románu se Holden snaží skrývat své emoce a promítat atmosféru lhostejnosti, ale jak tráví čas s lidmi, kteří se o něj starají, jako je jeho sestra Phoebe a jeho bývalý učitel angličtiny pan Antolini, začne se Holden otevírat a vyjádřit své skutečné pocity.
- Ocenění dětské nevinnosti :Holden se pevně drží svých dětských vzpomínek a bojí se, že ztratí svou nevinnost tím, že se stane „falešným“ dospělým. Na konci knihy si však začíná uvědomovat, že dospívání nemusí nutně znamenat ztrátu nevinnosti, ale spíše to, že může zahrnovat zachování těch prvků, na kterých skutečně záleží.
- Přijetí duševního zdraví :Holdenova cesta také zahrnuje boj s jeho vlastními psychologickými problémy, včetně deprese a odcizení. Jak se stýká s různými dospělými a přemítá o svých minulých zkušenostech, začíná chápat, že hledání pomoci při svých emocionálních problémech je důležité a že uznání jeho zranitelnosti ho neochabuje.
- Změna perspektivy :Holdenova změna perspektivy je dále patrná v jeho vyvíjejících se myšlenkách o společenských očekáváních a úspěchu. Učí se, že se člověk nemusí podřizovat konvenčním představám o úspěchu nebo společenským standardům. Místo toho může najít smysl v osobních vztazích a ve snaze o autentické naplnění.
Je důležité si uvědomit, že Holdenovy změny jsou postupné a jemné. Nezažívá dramatický posun v osobnosti ani úplné vyřešení svých problémů. Místo toho konec románu naznačuje začátek transformačního procesu, kdy Holden podniká kroky k prozíravějšímu a soucitnějšímu pochopení světa.