Co je tvůj čas a tvoje nejlepší milosti ho tráví podle libosti v Shakespearovi?

Ve slavném Shakespearově sonetu 116 věty „čas buď tvůj a tvá nejlepší milost jej utrácej podle libosti“ naznačují, že milovaná osoba, kterou sonet oslovuje, by si měla dát čas na zvážení lásky vyjádřené mluvčím. Mluvčí naléhá na milovanou osobu, aby věnovala tolik času, kolik potřebují, aby zvážila lásku mluvčího a rozhodla se ji opětovat. Řečník také navrhuje, aby se milovaná osoba při rozhodování, zda přijme či nepřijme lásku mluvčího, řídila svým nejlepším úsudkem a uvážením. Nakonec mluvčí dává milované osobě svobodu volby a nenutí ji, aby se rozhodla.