1. Přirovnání:
- "Její oči byly jako hvězdy, tak jasné, že zářily,"
"Její hlas byl jako šepot, jemný a tichý,"
- "Její úsměv byl jako sluneční svit, teplý a jasný,"
- "Její dotek byl jako vánek, jemný a chladný."
Tato přirovnání přirovnávají aspekty Any k přírodním živlům a zdůrazňují její krásu a éterické vlastnosti.
2. Metafory:
- "Byla to květina v plném květu."
- "Byla slunečním paprskem za zamračeného dne."
Tyto metafory přímo přirovnávají Anu ke krásným přírodním snímkům a ještě více zvýrazňují její pozitivní vlastnosti.
3. Personifikace:
- "Hvězdy tančily v jejích očích,"
- "Měsíc zpíval v noci ukolébavku,"
- "Vítr šeptal její jméno."
Básník zde připisuje lidské vlastnosti nelidským entitám a vnáší do popisů Anina okolí pocit okouzlení.
4. Aliterace:
- "hvězdné nebe,"
- "jemný vánek,"
- "jemný šepot."
Tyto opakované souhláskové zvuky vytvářejí příjemný zvukový efekt a přidávají básni na muzikálnosti.
5. Asonance:
- "jasně zářily,"
- "slunce, teplo,"
- "jako vánek."
Tyto opakované samohlásky vytvářejí při hlasitém čtení básně hladký, harmonický zvuk.
6. Opakování:
- "Ana" (opakuje se v celé básni)
- "To se mi líbí" (opakované v přirovnání)
Opakování „Any“ zdůrazňuje její ústřední přítomnost v básni, zatímco opakování „jako“ posiluje srovnání mezi ní a krásnými přírodními prvky.
Tyto literární prostředky společně vytvářejí živé zobrazení Any a podmanivých účinků, které má na svět kolem sebe.