1. Názvy a titulky :Název básně může poskytnout důležité informace o jejím předmětu, tónu a tématech. Titulky mohou poskytnout další podrobnosti nebo kontext.
2. Epigrafy :Epigraf je krátký citát nebo výrok, který je umístěn na začátku básně. Může poskytnout nápovědu o významu nebo tónu básně, nebo může sloužit jako věnování či poděkování.
3. Poznámky a poznámky pod čarou :Titulky a poznámky pod čarou jsou stručné poznámky nebo vysvětlivky, které jsou umístěny na začátku nebo na stránce básně. Mohou poskytnout informace o pozadí básně, kontextu nebo narážkách.
4. Popisný jazyk :Básníci používají popisný jazyk k vytvoření živých obrazů a sdělování informací o prostředí, postavách a událostech básně. Toho lze dosáhnout použitím obrazného jazyka, jako jsou metafory, přirovnání a personifikace.
5. Symbolismus :Básníci často používají symboly k reprezentaci abstraktních myšlenek nebo konceptů. Těmito symboly mohou být předměty, zvířata nebo dokonce barvy a čísla. Mohou poskytnout další významové vrstvy básně a povzbudit čtenáře, aby hlouběji přemýšleli o jejích tématech.
6. Struktura a forma :Struktura a forma básně může také poskytnout informace pro čtenáře. Například sonet je 14řádková báseň se specifickým schématem a strukturou rýmu. Tato forma může pomoci vytvořit smysl pro řád a jednotu v básni a může být také použita k vyjádření významu nebo emocí.
7. Hlas a tón :Hlas a tón básně mohou poskytnout důležitá vodítka o perspektivě a postoji mluvčího. To lze vyjádřit pomocí jazyka, obrazů a obrazného jazyka.
Pečlivým zvážením všech těchto prvků mohou čtenáři získat hlubší pochopení významu básně a ocenit její umění.