Stejně jako mraky, které „tajnou a mizí beze stopy“, jsou myšlenky a pocity mluvčího také pomíjivé a neustále se měnící. Nalézá útěchu ve vědomí, že stejně jako mraky i její emoce nakonec pominou a ona opět najde klid.
Báseň také zkoumá téma krásy nedokonalosti. Řečník poznamenává, že mraky nejsou dokonalé – často jsou zdeformované nebo neúplné – ale to neubírá na jejich kráse. Stejně tak mluvčí přijímá své vlastní nedostatky a nedokonalosti s vědomím, že jsou součástí toho, co ji činí jedinečnou a zvláštní.
Nakonec je „Cloud“ oslavou krásy a pomíjivosti života. Báseň nám připomíná, že i uprostřed změn a nejistoty je stále mnoho, za co můžeme být vděční a čeho si máme vážit.
Zde je podrobnější analýza básně:
* Báseň začíná tím, že řečník popisuje mraky jako "jako cukrová vata, jako popcorn, jako zmrzlina." Tato přirovnání jsou hravá a dětská a vyvolávají pocit radosti a nevinnosti.
* Řečník poté popisuje mraky jako „měnící se tvar, měnící barvu“ a poznamenává, že se „vždy pohybují, nikdy nehybně“. Tyto snímky naznačují, že mraky jsou v konstantním stavu toku a že nikdy nejsou stejné od jednoho okamžiku k druhému.
* Mluvčí srovnává mraky se svými myšlenkami a emocemi, které se také neustále mění. Poznamenává, že jsou „neklidní jako děti“ a že „tak rychle odlétají“. Toto srovnání zdůrazňuje prchavost myšlenek a pocitů mluvčího a připomíná nám, že nejsou vždy spolehlivé nebo stabilní.
* Mluvčí nachází útěchu ve vědomí, že stejně jako mraky, její myšlenky a pocity nakonec pominou a ona opět najde klid. Říká:"Budu sledovat, jak procházejí kolem, a budu vědět, že nejsem sama." Toto prohlášení je mocným potvrzením lidské zkušenosti a připomíná nám, že nás všechny spojují naše společné emoce.
* Báseň končí tím, že mluvčí obejme své vlastní nedostatky a nedokonalosti. Říká:"Nejsem dokonalá, ale jsem krásná." Toto prohlášení je připomínkou toho, že bychom se neměli bát svých vlastních nedokonalostí, ale spíše je přijmout jako součást toho, co nás dělá jedinečnými a výjimečnými.
Závěrem, "Cloud" od Sandry Cisneros je silnou a dojemnou meditací o povaze mraků, jejich pomíjivosti a jejich schopnosti vyvolat radost i smutek. Báseň nám připomíná, že i uprostřed změn a nejistoty je stále mnoho, za co můžeme být vděční a čeho si máme vážit.