Jaké je prostředí básně v Kráse od Dante Gabriela Rossettiho?

Prostředí básně „Krása“ od Dante Gabriela Rossettiho není výslovně uvedeno, ale lze jej odvodit z obraznosti a symboliky použité v básni. Báseň popisuje ženu, obklopenou různými symboly lásky, krásy a přírody, která ztělesňuje podstatu krásy.

V celé básni je prostředí vykresleno jako svěží přírodní prostředí. Řečník zmiňuje „údolí, kde vítr sladce dýchá“ a „divoké růže“ mezi dalšími přírodními živly, jako je „zábava spálená sluncem“, „hvězdy zpívající na nebi“ a „měsíc na hoře“.

Tyto odkazy na přírodu naznačují venkovní prostředí, pravděpodobně zahradu nebo louku, která se v poezii často používá jako symbol lásky a krásy. Obraznost spojená s přírodou také souvisí s tématem krásy jako něčeho čistého, přirozeného a božského, na rozdíl od něčeho povrchního nebo umělého.

Celkově lze prostředí básně „Krása“ interpretovat jako klidné, přirozené prostředí, obklopené symboly lásky a krásy, které poskytuje pozadí pro řečníkovo rozjímání o podstatě krásy a transcendentních kvalitách s ní spojených.