1. Narativní vs. tematické zaměření: Epická poezie je primárně zaměřena na vyprávění příběhu, obvykle hrdinského příběhu legendárních postav nebo událostí. Často sleduje cestu hrdiny, který na své cestě čelí různým výzvám a překážkám. Normální poezie se na druhou stranu spíše než vyprávění souvislého příběhu zaměřuje na zkoumání emocí, zážitků, osobní reflexi nebo vyjadřování konkrétních myšlenek a témat.
2. Délka: Epická poezie je obecně dlouhá, často zasahující do několika tisíc řádků. K plnému rozvinutí příběhu to vyžaduje udržitelnou a propracovanější strukturu vyprávění. Normální poezie je obvykle kratší, sestává z jedné básně nebo sbírky kratších, tematicky příbuzných básní.
3. Měřič: Epická poezie tradičně sleduje konkrétní metr nebo rytmický vzor v celé básni. Daktylský hexametr je běžný metr používaný v epické poezii, jako v Homérově „Iliadě“ a Vergiliově „Aeneidě“. Normální poezie naproti tomu může využívat různé metrové vzory nebo používat volný verš, který postrádá pravidelné metrum.
4. Hrdinské vlastnosti :Epická poezie se točí kolem hrdinských postav, často legendárních nebo mýtických postav známých svou výjimečnou silou, odvahou a ctností. Normální poezie může, ale nemusí představovat hrdiny jako její předmět.
5. Vyvolání :Epická poezie často začíná invokací, ve které básník volá múzu nebo božstvo o inspiraci a vedení k vyprávění příběhu. Tato konvence je v normální poezii méně obvyklá.
6. Styl a jazyk :Epická poezie často používá grandiózní a povznesený jazyk, protože se snaží zprostředkovat epické činy, bitvy a cesty. Může používat živé obrazy, nadsázky, přirovnání a další literární prostředky ke zvýšení svého dramatického účinku. Normální poezie může využívat širokou škálu stylů a jazyka v závislosti na tématu a individuálním stylu básníka.
7. Publikum a veřejné vystoupení: Epická poezie byla v dávných dobách často prováděna ústně a byla určena k recitaci veřejnému publiku. Má silnou tradici vyprávění, kdy básník vystupuje jako vypravěč. Normální poezii lze číst soukromě a nemusí být určena pro veřejné vystoupení.
Příklady:
- Epická poezie :Homérova „Ilias“ a „Odyssea“, Virgilova „Aeneid“, Danteho „Inferno“, Miltonova „Ztracený ráj“ a Firdausiho „Shahnameh“.
- Normální poezie :Shakespearovy sonety, Wordsworthovy „Linie složené pár mil nad Tintern Abbey“, „Naděje“ Emily Dickinsonové je věc s peřím –,“ a současné volné verše od moderních básníků jako Rupi Kaur, Amanda Gorman a další.
Je důležité si uvědomit, že tyto rozdíly jsou zobecnění a v rámci každého žánru mohou existovat variace a výjimky.