Sonet se hýbe, rytmus k objetí.
Pod pláštíkem noci naskakují slova,
Pusťte se do literární honičky.
S hbitým veršem, básníkův hlas nespoutaný,
Odhaluje tajemství lidského srdce.
V liniích krásy, nalezených emocí,
Utkají příběh, mistrovské umělecké dílo.
Sonetová forma, symfonie rýmu,
Čtrnáct linií tančí v dokonalé harmonii.
Každá sloka se ozývá včasným zvoněním,
Svědectví o básnickém umění.
Oh, sonet nový, tvá brilantnost nás zavede daleko,
Za hranicemi běžné prózy.
V objetí sonetu najdeme hvězdu,
Zdroj inspirace, který volně plyne.
Pojďme si tedy užít sílu sonetu,
A važte si znovuzrození tohoto poetického daru.
V přítomnosti sonetu nacházíme skutečné potěšení,
Nadčasový verš, literární hodnota.**