1. Opakování :Ntiru začíná báseň opakovanou frází „Jsem chudák“, čímž okamžitě stanoví svůj předmět a zdůrazňuje zbídačenou situaci mluvčího. Toto opakování pokračuje v celé básni a poskytuje rytmickou strukturu, která posiluje mluvčího pocit zoufalství.
2. Přirovnání :Ntiru používá přirovnání, aby vytvořila srovnání mezi chudobou postiženého mluvčího a různými objekty nebo scénáři. Například věty „Jsem tenký jako hrábě / A suchý jako kost“ účinně vyjadřují fyzický úpadek řečníka, zatímco přirovnání k „prázdnému pytli“ zdůrazňuje jeho hluboký pocit prázdnoty.
3. Metafory :Báseň obsahuje bohaté a sugestivní metafory, které rozšiřují srovnání za pouhou povrchovou úroveň. Například Ntiru mluví o řečníkovi jako o „stínu člověka“ a „přízraku mě samého“, což naznačuje, že chudoba ho zbavila identity a lidskosti.
4. Personifikace :Ntiru ztělesňuje abstrakce jako „chudoba“ a „hlad“ a dává jim pocit svolení. Tato technika zesiluje tísnivou sílu, kterou chudoba působí na mluvčího, a podtrhuje její dehumanizující účinky.
5. Snímky :Báseň je plná živých obrazů, které evokují silné smyslové zážitky. Například řečnický popis „oteklých nohou“ a „bolesti kloubů“ vytváří vnitřní pocit fyzické bolesti. Podobně kontrast mezi „chladnými, prázdnými místnostmi“ a „honosnými hostinami“ živě ilustruje výraznou nerovnost, které čelí.
6. Antiteze :Ntiru staví vedle sebe kontrastní obrazy a myšlenky a zdůrazňuje rozdíly a nespravedlnosti převládající ve společnosti. Staví například situaci řečníka do kontrastu s extravagancí bohatých, čímž vytváří pocit rozhořčení a morálního pohoršení.
7. Hyperbola :Řečník používá nadsázku, aby zdůraznil intenzitu a rozsah svého utrpení. Řádky jako „Žil jsem tisíc let / V této temné propasti“ a „Kručí mi v žaludku jako divoké zvěři“ vyjadřují ohromující povahu jeho zážitků a neúprosné sevření chudoby.
Využitím těchto literárních prostředků Richard Ntiru vytváří dojemnou a podnětnou báseň, která dává hlas chudým a marginalizovaným a vrhá světlo na naléhavou potřebu společenské změny.