Fráze „History their language is the sun“ zdůrazňuje nerovnost a dynamiku moci přítomnou ve společnosti. Ti, kteří jsou marginalizováni a utlačováni, mají často svůj hlas umlčován nebo ignorován, zatímco ti, kteří jsou na mocenských pozicích, mají schopnost utvářet svět podle svých vlastních perspektiv a zájmů. Báseň tuto nerovnováhu kritizuje a upozorňuje na způsoby, jakými jsou dějiny utvářeny dominantními silami ve společnosti.
Tím, že naznačuje, že historie patří těm, jejichž jazykem je slunce, Spender vyzývá čtenáře, aby si položili otázku, čí hlasy a perspektivy jsou v historickém vyprávění vyloučeny nebo potlačeny. Báseň nás vybízí k zamyšlení nad tím, jak mocenské struktury ovlivňují způsob, jakým chápeme a interpretujeme minulost, a vyzývá k obsáhlejší a rozmanitější reprezentaci historie, která dává hlas marginalizovaným a utlačovaným.