- "Láska je ale slepá a milenci nevidí / Hezké pošetilosti, které sami páchají. Neboť kdyby mohli, sám Amor by se červenal / Vidět mě takto proměněného v chlapce. Ale co říkáš? Mám jít za tvým posláním? Neboť v mé mysli je nebezpečné dělat ženu z hospodyně nejvíc, / pro každé zařízení najde pult." (Jak se vám líbí, dějství III, scéna ii)
- "Ev'n v těch chvílích, které chceme žít, / Náš čas utekl." (Othello, dějství II, scéna iii)
- "Ev'n se samotnou myšlenkou na tebe je jed pro mou duši." (Romeo a Julie, dějství V, scéna iii)
V těchto příkladech se „ev“ používá ke zdůraznění nepřetržitého nebo opakovaného charakteru zmíněných akcí nebo myšlenek. Dodává pocit průběžnosti a posiluje nadčasové nebo trvalé aspekty kontextu.