• Přírodní zákon :Grotius věřil v existenci vyššího, univerzálního mravního zákona, který neexistuje bez jakékoli lidské autority nebo pozitivních zákonů. Tvrdil, že tento přirozený zákon je odvozen z lidského rozumu a přírody samotné a slouží jako základ pro mezinárodní právo a etiku.
• Svoboda moří :Grotius důrazně obhajoval svobodu moří, zpochybňoval převládající praktiky teritoriálních vod a mare clausum (uzavřená moře). Ve svém klíčovém díle „Mare Liberum“ (Svobodné moře) tvrdil, že moře by mělo být otevřené a přístupné všem národům, umožňujícím obchod a plavbu bez překážek.
• Suverenita a územní integrita :Grotius uznal koncept suverenity a právo států vládnout si bez vnějších zásahů. Zdůraznil důležitost respektování územní celistvosti a politické nezávislosti jiných národů, což je základní princip mezinárodního práva.
• Teorie spravedlivé války: Grotius vyvinul a zdokonalil teorii spravedlivé války, jejímž cílem bylo stanovit kritéria, kdy je morálně přijatelné uchýlit se k válce. Tvrdil, že válka by měla být vedena pouze jako poslední možnost a musí splňovat specifické podmínky, včetně spravedlivého důvodu, přiměřenosti a správného úmyslu.
• Smluvní právo: Grotius významně přispěl k rozvoji smluvního práva, nastínil principy jako pacta sunt servanda (dohody je třeba dodržovat) a posvátnost smluv. Zdůraznil závaznost smluv a závazky, které mezi státy vytvářejí.
• Kodifikace mezinárodního práva: Grotius věřil v důležitost kodifikace a systemizace mezinárodního práva. Jeho úsilí bylo nápomocné při položení základů pro moderní kodifikaci mezinárodního práva a formování jeho rozvoje jako samostatného studijního oboru.
• Individuální práva a povinnosti: Grotius se také zabýval otázkami souvisejícími s právy a povinnostmi jednotlivců v kontextu mezinárodního práva. Argumentoval tím, že jednotlivci mají určitá základní práva a ochranu, která překračují státní hranice, a že by za své činy měli nést odpovědnost podle mezinárodního práva.
Grotiovy myšlenky a principy nadále ovlivňují moderní mezinárodní právo a utvářejí diskuse o otázkách, jako jsou lidská práva, suverenita a regulace válčení. Jeho příspěvky na poli mezinárodního práva zanechaly trvalé dědictví a staly se významnou osobností ve vývoji mezinárodního právního myšlení.