Podle žánru:
* Beletrie:
* Fantasy: Magie, mýtická stvoření, alternativní reality (např. Harry Potter, Pán prstenů)
* Sci-fi: Technologie, cestování vesmírem, futuristické světy (např. Star Wars, Duna)
* Romantika: Milostné příběhy, romantické vztahy (např. Pýcha a předsudek, Zápisník)
* Záhada: Zločin, hádanky, napětí (např. Sherlock Holmes, Agatha Christie)
* Thriller: Napětí, nebezpečí, psychické napětí (např. Dívka s dračím tetováním, Gone Girl)
* Hrůza: Strach, nadpřirozeno, hrůzostrašné (např. Dracula, The Shining)
* Historická fikce: Odehrává se v minulosti, často se skutečnými historickými událostmi nebo postavami (např. Slavík, Zlodějka knih)
* Literární fikce: Zaměřeno na vývoj postavy, témata a styl spíše než na děj (např. The Great Gatsby, To Kill a Mockingbird)
* Mladý dospělý: Zaměřeno na teenagery, často se zabývají tématy dospívání (např. The Hunger Games, Twilight)
* Beletrie pro děti: Pro mladší publikum, často s fantastickými prvky a morálními lekcemi (např. Alenka v říši divů, The Very Hungry Caterpillar)
* Literatura faktu:
* Životopis: Příběh ze života skutečného člověka (např. Steve Jobs, Autobiografie Malcolma X)
* Autobiografie: Vlastní popis života člověka (např. Vím, proč pták v kleci zpívá, Deník Anny Frankové)
* Historie: Popisy minulých událostí (např. Zbraně, bakterie a ocel, Lidová historie Spojených států)
* Memoár: Osobní popis konkrétního období nebo události v autorově životě (např. Jez, modli se, miluj, Angelin popel)
* Vědecké psaní: Průzkum vědeckých témat a objevů (např. Stručná historie času, Sapiens)
* Skutečný zločin: Literatura faktu o skutečných zločinech (např. Chladnokrevně, Helter Skelter)
Podle struktury:
* Lineární: Sleduje chronologické pořadí událostí.
* Nelineární: Skoky tam a zpět v čase, často prostřednictvím flashbacků nebo více perspektiv.
* Epizodický: Řada volně propojených událostí nebo kapitol.
* Oběžník: Končí tam, kde začal, nebo se vrací do podobného výchozího bodu.
Podle narativní perspektivy:
* První osoba: Vyprávěno z pohledu postavy pomocí „já“ nebo „my“.
* Druhá osoba: Příběh je čtenáři vyprávěn přímo pomocí „vy“.
* Třetí osoba: Příběh je vyprávěn z vnější perspektivy pomocí „on“, „ona“ nebo „oni“.
* Omezení pro třetí osobu: Vypravěč zná pouze myšlenky a pocity jedné postavy.
* Vševědoucí třetí osoba: Vypravěč zná myšlenky a pocity všech postav.
Podle tématu:
* Láska
* Ztráta
* Vykoupení
* Identita
* Dobro vs. zlo
* Sociální problémy
* Dospívání
* Dobrodružství
Podle účelu:
* Zábava
* Vzdělávání
* Přesvědčování
* Inspirace
* Komentář v sociálních sítích
To jsou jen některé ze způsobů, jak kategorizovat příběhy. Konkrétní zařazení příběhu často závisí na jeho specifických vlastnostech a individuálním pohledu čtenáře.