Transcendentalismus:
* Přirozená dobrota lidstva: Fuller věřil v neodmyslitelnou dobrotu a potenciál každého jednotlivce, bez ohledu na jeho původ nebo sociální postavení. Tato víra tvořila jádro jejího závazku k sociální reformě.
* Význam intuice a osobní zkušenosti: Fuller zdůraznil důležitost osobní zkušenosti a intuice při dospívání k pravdě, spíše než spoléhání se pouze na tradici nebo autoritu.
* Propojenost všech věcí: Věřila ve vzájemnou propojenost všech bytostí a přírodního světa a zdůrazňovala důležitost života v souladu s oběma.
Feminismus:
* Rovnost žen: Fuller byl silným zastáncem práv a rovnosti žen. Věřila, že ženy jsou schopny dosáhnout velkých věcí, intelektuálně i profesně, a měly by mít stejné příležitosti jako muži.
* Vzdělávání žen a soběstačnost: Argumentovala přístupem žen ke vzdělání a příležitostmi k soběstačnosti. Kritizovala společenské normy, které omezují ženy na domácí role a omezují jejich potenciál.
* Individuální rozvoj žen: Fuller zdůraznil význam individuálního rozvoje a sebevyjádření pro ženy a tvrdil, že by neměly být definovány pouze svými rolemi manželek a matek.
Sociální spravedlnost:
* Abolicionismus: Fuller byl hlasitý abolicionista, který vystupoval proti otroctví a pro rovná práva Afroameričanů.
* Reforma práce: Prosazovala práva pracovníků a obhajovala spravedlivé pracovní postupy.
* Sociální rovnost: Fuller věřil v rovnost všech jednotlivců bez ohledu na jejich rasu, třídu, pohlaví nebo náboženství.
Další významná přesvědčení:
* Význam literatury a umění: Fuller věřil v sílu literatury a umění inspirovat sociální změny a pozvednout lidské porozumění.
* Duchovní rozvoj: Měla hluboký zájem o duchovní záležitosti a zkoumala různé náboženské a filozofické myšlenky, hledala širší porozumění lidské zkušenosti.
Margaret Fullerová byla komplexní a mnohostranná myslitelka, jejíž víra zpochybňovala společenské normy její doby. Její spisy a činy nadále inspirují a ovlivňují současné diskuse o genderu, sociální spravedlnosti a snaze o naplnění jednotlivce.