Vývoj postavy a příběh:
* Postava Regan: V románu je Regan složitější a problematická postava. Její osobnost je popisována jako více nevypočitatelná a nestabilní, s anamnézou psychických problémů. Film zjednodušuje její postavu a zobrazuje ji jako typickou, zdánlivě nevinnou mladou dívku před vlastnictvím.
* Otec Damien Karras: V románu je otec Karras více introspektivní a konfliktní postavou s hlubším příběhem. Jeho osobní zápasy a důvody jeho rozhodnutí stát se knězem jsou prozkoumány obšírněji. Film zjednodušuje jeho postavu a zaměřuje se především na jeho boj s vírou a majetkem.
* Otec Lankester Merrin: V románu je příběh otce Merrina a jeho odbornost v démonologii podrobnější, což poskytuje lepší pochopení jeho postavy. Ve filmu je jeho postava vykreslena jako více stoická a tajemná.
Posednutí a exorcismus:
* Povaha vlastnictví: Román představuje jemnější a psychologicky komplexní pohled na majetek. Reganovo chování je mnohostrannější, zahrnuje nejen fyzické násilí, ale také psychické schopnosti a hluboké porozumění zlu. Film se zaměřuje především na fyzické projevy démonické síly.
* Exorcismus: Román popisuje exorcismus podrobněji a s větší psychologickou hloubkou. Rituály a modlitby jsou složitější a boj mezi otcem Karrasem a démonem je prezentován jako více vnitřní bitva. Film, i když je dramatický, se zaměřuje na více vizuální a niterné aspekty exorcismu.
* Konec: Konec románu je temnější a nejednoznačnější než konec filmu. Smrt otce Karrase je brutálnější a závěrečná scéna naznačuje, že démon může být na světě stále přítomen. Konec filmu, i když je tragický, nabízí pocit uzavření.
Další rozdíly:
* Nastavení: Román se odehrává v Georgetownu, Washington, DC, zatímco film se natáčí především na nedalekém předměstí Marylandu.
* Tón: Román je spíše literární a filozofický, zkoumá témata víry, pochybností a povahy zla. Film se při zkoumání těchto témat přiklání spíše k hororu a napětí.
Stručně řečeno, román *Zaklínač* nabízí komplexnější a jemnější zkoumání témat a postav příběhu, zatímco film zdůrazňuje hororové a vizuální aspekty posednutí a exorcismu. Obě verze příběhu přispěly k ikonickému statusu *Zaklínače* jako mezníku v hororovém žánru.