Zde jsou způsoby, jak bylo zlo popraveno na Oidipovi a Jocastě:
1. Odhalení jejich tabu:
Největším zlem, kterému Oidipus a Jocasta čelili, bylo odhalení jejich incestního vztahu. Když si uvědomili, že nevědomky spáchali takový čin, byli naplněni pocitem viny, zoufalství a hanby.
2. Smrt Jocasty:
Jocasta, zdrcená tíhou svých hříchů, spáchala sebevraždu oběšením. Její smrt přidala do probíhajících událostí v Thébách další vrstvu tragédie a zla.
3. Zmrzačení Oidipa:
V smutku a úzkosti si Oidipus vypíchl oči jako trest za své činy. Rozhodl se žít život slepoty, symbolizující temnotu, která padla na jeho život.
4. Vyhnání z Théb:
Oidipus byl vyhnán z Théb, svého milovaného města. Byl nucen žít v exilu, opuštěn lidmi, kterým kdysi vládl a miloval je.
5. Proroctví a osud:
Zlý osud, který potkal Oidipa a Jocastu, předpovědělo proroctví ještě před jejich narozením. Nevyhnutelná povaha tohoto osudu přidala k jejich utrpení prvek tragické nevyhnutelnosti.
6. Boží nesouhlas:
Jejich činy byly považovány za přestupek proti bohům, kteří je trestali neštěstím. Ve starověké řecké mytologii takové činy arogance často vyvolaly hněv božských sil.
7. Ztráta sociálního statusu:
Oidipus a Jocasta, kdysi považováni za respektované osobnosti společnosti, byli zbaveni své cti a společenského postavení, jakmile pravda o jejich vztahu vyšla najevo.
8. Psychologické trápení:
Oidipus i Jocasta zažili nesmírné psychické utrpení. Pronásledovaly je vzpomínky na své hříchy a žili v neustálém trápení a bolesti.
9. Zlomené sny:
Zlo, které se rozvinulo, zničilo sny a touhy, které Oidipus a Jocasta měli pro své životy a království. Jejich pád rozbil všechny jejich naděje a plány do budoucna.
10. Legacy of Sorrow:
Jejich příběh se stal varovným příběhem, který byl zapamatován a předáván po generace, sloužící jako varování před vzdorem a aroganci.
Stručně řečeno, Oidipus a Jocasta nebyli výslovně prokleti konkrétní osobou, ale čelili vyvrcholení tragických okolností a božských proroctví, které do jejich životů způsobily nesmírné utrpení a zlo.